Debata kandidátů na prezidenta přilákala stovky lidí, další stovky se do sálu nevešly

Debata kandidátů na prezidenta přilákala stovky lidí, další stovky se do sálu nevešly | Regionpodlupou.cz

RegionPodLupou.cz - S námi vám nic neuteče...

Vyhledávání:

Přihlášení:

E-mail:
Heslo:

Registrace / Zapomenuté heslo

Adresa pro mobil Facebook Twitter RSS

Registrace uživatele

Nejaktivnější politici

Jiří ValentaJiří Valenta

poslanec PS PČR, předseda Podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment

Více

Václav VotavaVáclav Votava

Poslanec PČR, zastupitel PK

Více

Milan ChovanecMilan Chovanec

Ministr vnitra ČR, poslanec PČR

Více

Politici - Náhodný profil

Pavel FojtíkPavel Fojtík

Podnikatel

Více

Pavel BaxaPavel Baxa

ekonom, soukromý zemědělec

Více

Jiří PrantnerJiří Prantner

Radní města Plasy, předseda Finančního výboru města Plasy

Více

Debata kandidátů na prezidenta přilákala stovky lidí, další stovky se do sálu nevešly

Plzeň, 01.12.2017, aktualizováno 10:42 Vyisknout článek Stáhnout ve formátu PDF

Neuvěřitelná tlačenice, univerzitní aula nabitá do posledního místečka včetně míst na stání, zcela zaplněné chodby a stovky zklamaných odcházejících lidí, kteří už neměli šanci se dostat dovnitř. Tak to vypadalo v úterý večer v Jungmannově ulici 1, kde se uskutečnila velká debata osmi kandidátů na prezidenta. Zájem veřejnosti o předvolební debatu byl obrovský a lidé by dokázali naplnit tři takové auly. V hledišti převažovali studenti. Představit se přijeli všichni pozvaní kandidáti, tedy Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Petr Hannig, Marek Hilšer, Michal Horáček, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek. Chyběl jen současný prezident Miloš Zeman. A jeho úřadování všichni kandidáti, snad jedině kromě Petra Hanninga, podrobili během debaty zdrcující kritice.

Beseda s kandidáty na prezidenta | Autor: Richard BenešBeseda s kandidáty na prezidenta | Autor: Richard Beneš

Účastníci debaty odpovídali například na to, jak vnímají naši ústavu, co by udělali jinak než současný prezident Zeman, zda by jmenovali do funkce premiéra politika, který čelí obvinění. Moderátor diskuse, politolog Přemysl Rosůlek se dále zeptal kandidátů na to, jaký mají názor na amnestii a na udílení prezidentských milostí, zda by ve funkci prezidenta vyjížděli na návštěvy do krajů, nebo koho by si zvolili do funkce tiskového mluvčího. A dostalo se samozřejmě i na témata ze zahraniční politiky, mluvilo se o vztahu naší republiky k NATO, USA, k Evropské unii, Rusku a k Číně.

Velmi podobný názor měli účastníci debaty na to, jak vnímají naši ústavu. Pro Pavla Fischera je ústava základ, který se má dodržovat a prezident je garantem, že tak bude dít. „Prezident má hledat politická řešení, nikoliv ohýbat ústavu,“ řekl Fischer. „Ústava přesně definuje pravomoci pravomovi prezidenta. Podstatné je to, že prezident jmenuje vládu, vedení ČNB. Funkci velitele ozbrojených sil beru jen jako formální záležitost,“ řekl Vratislav Kulhánek. Pro Jiřího Drahoše jsou ústavní kompetence prezidenta klíčové při sestavování vlády. „Právě teď nám ale prezident Zeman předvádí něco, co by se rozhodně nemělo dít v souvislosti se sestavováním nové vlády.“ Michal Horáček zdůraznil, že ústava je dobře napsaná slušnými lidmi, je důležité ji číst a je třeba ji chránit. „Prezident by měl být inspirativní, měl by nejen doma, ale i v zahraničí ukazovat, jak jsme u nás dobří,“ řekl k ústavě Horáček.

Na otázku, co by kandidáti udělali jinak, než současný prezident, odpověděl Drahoš, že by rozhodně nedal nikomu bianko šek na několik pokusů při sestavování vlády. „Měl bych také problém s tím, že by měl být premiérem této země trestně stíhaný člověk. A nechci také vládu s podporou extrémistických stran,“ řekl Drahoš. Jeho slova potvrdil i Pavel Fischer a dodal, že jemo osobně vadí to, jakými lidmi se současný prezident obklopil. „Má kolem sebe lidi bez prověrky, co pracují pro cizí mocnosti.“

Pouze Michal Horáček s Petrem Hanningem by jmenovali premiérem politika, který čelí trestnímu stíhání, ostatní kandidáti na prezidenta tuto možnost kategoricky odmítli. Amnestie patří podle Fischera k pravomocem prezidenta, on sám by o ní přemýšlel jen na doporučení ministerstva spravedlnosti a nešel by směrem, kterým se při udílení amnestie ubíral bývalý prezident Václav Klaus. „Pokud věřím soudům, tak každý, kdo se něčeho dopustil, má absolvovat trest. Amnestie je přežitek z feudální doby,“ řekl Kulhánek. Marek Hilšer odmítl plošnou amnestii, ale nezříkal by se individuálnímu udělení milosti, kterou považuje za pojistku lidskosti. „S milostí se musí zacházet šetrně a prezident by ji měl řádně odůvodnit.“ Amnestie se naopak nezříká Petr Hanning, podle kterého je třeba čas od času vyprázdnit věznice. Za jednu z největších politických pohrom této země označil Klausovu amnestii Michal Horáček. Zdůraznil, že to u veřejnosti silně podlomilo důvěru ve spravedlnost. Mirek Topolánek uvedl, že prezident amnestii nepřipravuje sám a jen jen součástí celého procesu. Za sebe dodal, že by rozhodně neudělil milost Jiřímu Kajínkovi.

Zcela jasno měli kandidáti prezidenta na prezidentské návštěvy v regionech, ve kterých by určitě pokračovali, ale hradili by je z rozpočtu prezidentské kanceláře. „Prezidenti do regionů jezdit musí. Platit má ovšem tyto výjezdy prezidentská kancelář. Má na to rozpočet,“ prohlásil Topolánek. „Je třeba znát názory lidí nejen v Praze, ale i z ostatních měst a obcí. Ale výjezdy se musí hradit z rozpočtu kanceláře prezidenta,“ řekl Hanning. Marek Hilšer by chtěl jezdit za občany, aby jim mohl dodávat pozitivní energii. „Otevřel bych samozřejmě okamžitě pro veřejnost Pražský hrad a 1. června bych tam pořádal velký Den dětí.“ Vratislav Kulhánek by dával přednost objíždění fabrik před návštěvami krajských úřadů.

Debatovalo se také o osobě tiskového mluvčího prezidenta. Například Jiří Hynek by si nechal jako mluvčího Jiřího Ovčáčka. „Ale jen s podmínkou, že mi okamžitě najde ten článek o Peroutkovi. A když ho hned nepřinese, tak půjde.“ Ženu by si za svoji tiskovou mluvčí vybral Hanning, líbila by se mu v této funkci novinářka a moderátorka Marcela Augustová. Podle Horáčka je v této zemi spousta dobrých novinářů. Určitě by prý nehledal svého tiskového mluvčího v Halo novinách. „Mluvčí prezidenta by měl zapadat do okruhu mých nejbližších spolupracovníků. Rozhodně by nesměl nikoho zesměšňovat tak, jako to dělá současný mluvčí prezidenta Ovčáček,“ řekl Drahoš. Profesionálku s bezpečnostní prověrkou by si za svoji mluvčí vybral Pavel Fischer. Pro Vratislava Kulhánka je rozhodující výběr ředitele tiskového odboru, který pak úkoluje tiskového mluvčího. I on by si zvolil za tiskovou mluvčí půvabnou ženu.

O otázkách setrvání naší republiky v NATO by chtěl Petr Hanning referendum, ve kterém by mohli obyvatelé naší republiky rozhodnout. Mirek Topolánek připomněl, že on prosazoval v době působení na postu premiéra vybudování americké radarové základny v Brdech a jednoznačně se přihlásil k větší orientaci na NATO. „Být členem NATO se vyplatí. V žádné členské zemi nebyl nikdy žádný konflikt. Jsem také pro větší spolupráci s USA,“ uvedl Jiří Hynek. Fischer zase zdůraznil, že nelze být neutrální zemí. „Vyplatí se spolupráce s NATO, ale musíme investovat do vlastní obrany.“ Podle Drahoše je NATO zárukou bezpečnosti. „USA jsou naši významní spojenci, ale musíme zvážit zvýšení rozpočtu do NATO,“ uvedl Drahoš. „Jsme malá země a nemůžeme mít hodně vlastních tanků a raket. NATO samozřejmě ano, ale musíme se tam specializovat na určité úkoly,“ prohlásil Marek Hilšer.

Za projekt stability, bezpečnosti a prosperity označil Drahoš Evropskou unii. Zdůraznil však, že je o tom nutné přesvědčit i naše občany. Potřebu reformovat EU zdůraznil Pavel Fischer. Výraznější by mělo být i vystupování naší republiky v EU. Totéž si myslí i Michal Horáček. „Musíme o EU pečovat. Jsme tam moc zakřiknutí, neumíme si tam teď nic moc vyjednat.“ Podle Hynka je EU výborný nápad, který se pod současným vedením ovšem řítí do pekel. „Musí se zastavit množství hloupých směrnic, které EU produkuje.“ Pro reformu EU je i Topolánek, který striktně odmítá vystoupení naší republiky z Evropské unie, ale zároveň je proti zavedení eura. Marek Hilšer dodal, že v Evropě roste obrovský vliv Číny a Ruska. „Nikdo z nich si nepřeje silnou a jednotnou Evropu. Chceme chránit evropské hodnoty, ale musíme to dělat společně.“

K opatrnosti před Čínou a Ruskem nabádá Pavel Fischer. „Zkoušejí u nás podlomit důvěru v instituce. Jejich největším nepřítelem je NATO a podle toho s nimi musíme jednat.“ Mirek Topolánek zase uvedl, že hlavně Rusko proti nám vede hybridní válku. „Nezávislost za pandu v pražské zoo nevyměníme.“ Michal Horáček má Rusko rád, ale pouze do té doby, pokud zůstává v Rusku. „Každá velmoc si hájí své zájmy. My s nimi musíme vycházet, musíme s nimi obchodovat, ale nikdy se k nim nesmíme otočit zády,“ řekl Hynek. „Rusko dalo světu totalitu a teď tam bují oligarchický kapitalismus. A ten se k nám bohužel rozšiřuje,“ varoval Marek Hilšer. K Rusku bych se choval politicky velmi rezervovaně. Čína se snaží z Česka vytvořit základnu pro politické vniknutí do EU,“ dodal Vratislav Kulhánek.

V průběhu diskuse mohli lidé hodnotit jednotlivé kandidáty v anketě na internetu, jejíž výsledky organizátoři vyhlásili na konci akce. Celkem hlasovalo 738 osob. U veřejnosti to na základě svých odpovědí vyhrál Michal Horáček, druhý byl Pavel Fischer a bronz patří Marku Hilšerovi. Až na čtvrtém místě skončil Jiří Drahoš. Už z reakcí publika uvnitř sálu bylo zřejmé, že nejméně se líbil Petr Hanning, což potvrdily i výsledky hlasování, kde tento kandidát skončil na posledním místě. Organizátory debaty bylo uskupení Prezident 21, Mladí konzervativci a Akademický spolek studentů politických věd v Plzni.

Autor: Richard Beneš

Copyright 2012 Regionpodlupou.cz

Publikování nebo další šíření obsahu serveru Regionpodlupou.cz je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.