Závěrečný účet města Plzně za loňský rok skončil zůstatkem 1,2 miliardy korun, opozice kritizuje nízké investice

Závěrečný účet města Plzně za loňský rok skončil zůstatkem 1,2 miliardy korun, opozice kritizuje nízké investice | Regionpodlupou.cz

RegionPodLupou.cz - S námi vám nic neuteče...

Vyhledávání:

Přihlášení:

E-mail:
Heslo:

Registrace / Zapomenuté heslo

Adresa pro mobil Facebook Twitter RSS

Registrace uživatele

Nejaktivnější politici

Jiří ValentaJiří Valenta

poslanec PS PČR, předseda Podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment

Více

Václav VotavaVáclav Votava

Poslanec PČR, zastupitel PK

Více

Milan ChovanecMilan Chovanec

Ministr vnitra ČR, poslanec PČR

Více

Politici - Náhodný profil

Pavel VaněkPavel Vaněk

lékař – primář Léčebné lázně Konstantinovy Lázně

Více

Stanislav RampasStanislav Rampas

předseda krajské organizace

Více

Miloslav RubášMiloslav Rubáš

Starosta Nýrska

Více

Závěrečný účet města Plzně za loňský rok skončil zůstatkem 1,2 miliardy korun, opozice kritizuje nízké investice

Plzeň, 26.05.2017, aktualizováno 15:42 Vyisknout článek Stáhnout ve formátu PDF

Hospodaření města Plzně za rok 2016 skončilo s výrazným zůstatkem 1,233 miliardy korun. Loňské příjmy magistrátu, deseti městských obvodů a příspěvkových organizací byly 6,315 miliardy korun, výdaje 5,081 miliardy korun. Závěrečný účet města schválili zastupitelé na čtvrtečním jednání městského zastupitelstva. Opozice ale předtím vedení města zkritizovala za to, že navzdory přebytkovému rozpočtovému hospodaření Plzeň investovala do rozvoje města historicky druhou nejnižší částku od roku 1998.

„Vliv na přebytek mělo hned několik věcí, jednalo se o velké legislativní změny, které městu pomohly v rámci úspor i v daňové oblasti. Vedle toho se uskutečnilo i několik navýšení platů zaměstnanců ve veřejné správě z rozhodnutí vlády. Díky vyšší zaměstnanosti zaplatí lidí i větší daně z příjmu fyzických osob. Město má také výrazné úspory provozního charakteru. Ušetřili jsme v personální oblasti a díky dobrému nákupu levnější elektrické energie a plynu,“ řekl ekonomický náměstek primátora Pavel Kotas (ČSSD). Velkou část salda tvoří také příjem platby od Vodárny Plzeň za infrastrukturu.

Už při schvalování rozpočtu na letošní rok město uvedlo, že přesune z loňského rozpočtu 750 milionů korun na pokračující investice. „Některé složité investiční akce budeme realizovat letos, kdy také bude konečná fakturace,“ uvedl dnes Kotas. Příjmy byly oproti plánu vyšší o 166 milionu. Ve výdajích město uspořilo 178 milionu Kč, hlavně na provozu úřadů. Největší výdaje šly do dopravy, příspěvkovým organizacím a na správu majetku. Investice naopak poklesly.

Město má šest fondů, do kterých ukládá peníze. Nejvýznamnější Fond rezerv a rozvoje a Fond kofinancování dotovaných projektů. Na těchto fondech je uloženo dohromady 2,2 miliardy korun. „Jeden fond je také připraven na kofinancování dotací z ITI, další fond je připraven jako rezerva pro investice do vodárenské infrastruktury, kterou musíme držet ze zákona. Vedle toho je rezerva, která posiluje rozpočet odboru investic, další rezervy máme připraveny na podporu sportu a na různé investiční akce,“ vysvětlil náměstek Kotas.

Přemíru peněz na účtech města zkritizovala opoziční TOP 09, která je přesvědčena o tom, že právě doba přebytku by měla být také obdobím růstu rozumných investic. „Jenže dosud klesá jejich objem a dlouhodobě i jejich efektivita a plánování. Loni město vydalo na stavební investice jen 626 milionů korun, což je 56 procent z plánovaného rozpočtu na rok 2016. Odbor investic dokonce loni využil jen 37 procent svého rozpočtu. Průměrná roční výše investice od roku 1998 je přes jednu miliardu korun. Loňský rok byl tedy až mimořádně podprůměrný,“ uvedl zastupitel Michal Vozobule.

„Z výše rozpočtu je zřejmé, že město není schopno předvídat své příjmy a plánovat své výdaje, jinak by nemohl být přebytek tak velký. Navíc na svých účtech má radnice přes dvě miliardy korun, které leží ladem. Podle našeho názoru by se mělo více investovat, dokud peníze jsou. Nyní se nijak nezhodnocují ve prospěch občanů a potřebné infrastruktury,“ říká předseda plzeňského zastupitelského klubu TOP 09 Michal Vozobule. Koalice podle něj nefunguje a nedělá nic z dlouhodobého hlediska koncepční a účelné. Některé investiční akce působí dojmem, že jsou plánované chaoticky a dělané pouze na efekt.

Náměstek primátora Pavel Kotas připustil, že míra investic města není závratně vysoká, ale ne nezdravá. Podle technického náměstka primátora Pavla Šindeláře (ODS) sklouzly z loňska do letošního roku významné akce, které měly začít stát nebo kraj a město se na nich výrazně podílí. Například rekonstrukce mostů Mikulášská a generála Pattona. Investorem jsou Správa železniční dopravní cesty a Ředitelství silnic a dálnic. Akce zpožďuje i nový zákon o veřejných zakázkách a papírování. Podle předsedy finančního výboru Jiřího Šnebergra (ODS) město také hodně svazují dotace EU. „Máme rozjeté dva velké dopravní projekty, které už takto komplikují dopravu v centru města. Bylo by neúnosné rozkopat teď například křižovatku na Belánce,“ dodal náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Petr Náhlík (KDU-ČSL).

Autor: Richard Beneš

Copyright 2012 Regionpodlupou.cz

Publikování nebo další šíření obsahu serveru Regionpodlupou.cz je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.