Plzeň čeká na další sklizeň z městské plantáže topolů, chce získat podporu na její údržbu

Plzeň čeká na další sklizeň z městské plantáže topolů, chce získat podporu na její údržbu | Regionpodlupou.cz

RegionPodLupou.cz - S námi vám nic neuteče...

Vyhledávání:

Přihlášení:

E-mail:
Heslo:

Registrace / Zapomenuté heslo

Adresa pro mobil Facebook Twitter RSS

Registrace uživatele

Anketa

Jaké straně dáte hlas ve volbách do Sněmovny?

ANO25,37%
ČSSD5,97%
KDU-ČSL0,00%
KSČM4,48%
ODS26,87%
Piráti5,97%
Realisté1,49%
SPD8,96%
TOP 0911,94%
Jiné8,96%

Celkový počet hlasů: 67

Nejaktivnější politici

Jiří ValentaJiří Valenta

poslanec PS PČR, předseda Podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment

Více

Václav VotavaVáclav Votava

Poslanec PČR, zastupitel PK

Více

Milan ChovanecMilan Chovanec

Ministr vnitra ČR, poslanec PČR

Více

Politici - Náhodný profil

Jiří HemerleJiří Hemerle

místopředseda

Více

Petr NáhlíkPetr Náhlík

Náměstek primátora (pro oblast dopravy a životního prostředí)

Více

Jaroslav ŠobrJaroslav Šobr

Radní Plzeňského kraje

Více

Plzeň čeká na další sklizeň z městské plantáže topolů, chce získat podporu na její údržbu

Plzeň, 28.04.2017, aktualizováno 10:45 Vyisknout článek Stáhnout ve formátu PDF

Příspěvek na pěstování rychle rostoucích dřevin se pokusí získat z evropských a národních zdrojů Správa veřejného statku města Plzně. Peníze chce městská organizace použít na údržbu plantáže japonských topolů, které rostou na pozemku ve Štěnovicích. Už v roce 2015 se tam uskutečnila první sklizeň a následně vyrobenou štěpku pak město prodalo společnosti Plzeňská teplárenská. První sklizní pěstování topolů rozhodně nekončí. Pokud se ukáže, že jde o komerčně úspěšný projekt, chce město Plzeň spolu s Plzeňskou teplárenskou nabídnout tento model spolupráce i privátním vlastníkům vhodné zemědělské půdy.

První sklizeň na městské plantáži topolů se uskutečnila už v roce 2015 | Autor: Plzen.euPrvní sklizeň na městské plantáži topolů se uskutečnila už v roce 2015 | Autor: Plzen.eu

„Z pařezů na sklizené plantáži nyní rostou výmladkové pruty. Porost se ponechá růstu bez zásahu a do další sklizně se nepředpokládají žádné podstatné náklady převyšující roční podporu,“ uvedl Petr Náhlík (KDU-ČSL), náměstek plzeňského primátora pro oblast dopravy a životního prostředí. V minulých letech, tedy od roku 2010, získala Správa veřejného statku města Plzně pro projekt topolů na dotacích částku v celkové výši 360 tisíc korun.

Pěstování rychle rostoucích dřevin a založení plantáže začalo město připravovat už v letech 2006 až 2008. Následně hledalo, které vhodné městské pozemky by byly volné. Plzeň má sice zhruba tisíc hektarů zemědělských ploch, téměř všechny ale dlouhodobě pronajímá. K odzkoušení záměru nakonec město vybralo lokalitu nedaleko dálničního tunelu Valík, která se po dokončení dálnice D5 přestala využívat. Na jaře 2009 Správa veřejného statku města Plzně topoly v uvedené lokalitě vysázela. Sklizená dřevní hmota skončila v kotlích Plzeňské teplárenské. V topné sezoně odpovídá toto množství její denní spotřebě biomasy, město tedy štěpkou „nakrmilo“ teplárnu na jeden den.

Pozemky o rozloze zhruba 12,48 hektarů se nachází mezi tunelem Valík a řekou Úhlavou. Při první sklizni v roce 2015 nasbírala zemědělská technika 660 tun štěpky, čistý výdělek ze sklizně po odečtení nákladů byl pro město 320 tisíc korun. Plantáž, z níž město očekává ještě dalších pět sklizní, se ukázala jako perspektivní. Čekání na další sklizeň potrvá tři až čtyři roky od první sklizně. Optimální výnos dosahují plantáže při třetí sklizni.

Autor: Richard Beneš

Hodnocení:

-5-4-3-2-1012345

Příbuzné články

Doporučujeme také


Diskuse (1 příspěvek)

Vyměnit obrázek Bezpečnostní kód

Vaše jméno:
Opište kód:
Komentář:

San 28.04.2017 13:33, Reagovat

Nemyslím si, že pěstování a zpracování této dřeviny je natolik lukrativní, že by se mělo rozšiřovat. Podle toho, co vidíme, není rychlost růstu a vydatnost tak velká, aby se činnosti kolem toho vyplatily. Navíc si myslím, že toto (svojí strukturou) řídké dřevo hoří jako papír a tak nemůže vydat potřebnou energii. Neznám detaily, ale myslím, že náklady na pěstování, zpracování a následnou dopravu, nejsou zanedbatelné. Řekl bych, že se najde víc způsobů, jak smysluplně využít pole ku prospěchu nás všech. Stále nakupujeme dost komodit v zahraničí, místo abychom si je vypěstovali.

Copyright 2012 Regionpodlupou.cz

Publikování nebo další šíření obsahu serveru Regionpodlupou.cz je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.