Šéf Plzeňské teplárenské seznámil zastupitele se strategií na fungování firmy pro příštích 20 let, čekají se nemalé investice

Šéf Plzeňské teplárenské seznámil zastupitele se strategií na fungování firmy pro příštích 20 let, čekají se nemalé investice | Regionpodlupou.cz

RegionPodLupou.cz - S námi vám nic neuteče...

Vyhledávání:

Přihlášení:

E-mail:
Heslo:

Registrace / Zapomenuté heslo

Adresa pro mobil Facebook Twitter RSS

Registrace uživatele

Anketa

Jaké straně dáte hlas ve volbách do Sněmovny?

ANO22,78%
ČSSD6,33%
KDU-ČSL1,27%
KSČM3,80%
ODS25,32%
Piráti10,13%
Realisté1,27%
SPD10,13%
TOP 0911,39%
Jiné7,59%

Celkový počet hlasů: 79

Nejaktivnější politici

Jiří ValentaJiří Valenta

poslanec PS PČR, předseda Podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment

Více

Václav VotavaVáclav Votava

Poslanec PČR, zastupitel PK

Více

Milan ChovanecMilan Chovanec

Ministr vnitra ČR, poslanec PČR

Více

Politici - Náhodný profil

Věra DrahorádováVěra Drahorádová

učitelka ZŠ

Více

František BláhaFrantišek Bláha

Starosta obce Břasy

Více

Gabriela LevorováGabriela Levorová

Mateřská dovolená

Více

Šéf Plzeňské teplárenské seznámil zastupitele se strategií na fungování firmy pro příštích 20 let, čekají se nemalé investice

Plzeň, 17.03.2017, aktualizováno 15:28 Vyisknout článek Stáhnout ve formátu PDF

S ne příliš radostnými vizemi do budoucna předstoupil před plzeňské zastupitele generální ředitel a předseda představenstva Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela, který představil dlouho očekávanou studii fungování stoprocentní městské firmy na příštích 20 let. Podle jeho slov čekají společnost investice ve výši 900 milionů až dvě miliardy korun do generální opravy uhelného zdroje nebo nového fluidního bloku. V letech 2020 až 2023 totiž dožijí dva kotle a turbína. Vyloučen není ani nákup Plzeňské energetiky, která patří Energetickému a průmyslovému holdingu.

„Energetika se výrazně změnila za posledních šest let, my na to musíme nějak reagovat. Podle té studie nám dožívají některá zařízení. Navíc nám v roce 2021 končí smlouva na dodávky uhlí. Zároveň nám v tomto roce končí i dlouhodobá spolupráce s Plzeňskou energetikou. A je potřeba něco dělat. Jsou tři varianty, ta první je, nic nedělat, kterou nedoporučujeme. Pak je jedna, která říká, pojďme střádat peníze a opravíme si vlastní zařízení. A to je to trošku proti trendu energetického trhu v Evropě. A nebo pojďme zkusit jednat o nějaké užší spolupráci s Plzeňskou energetikou, protože v Plzni jsou dva zdroje, které spolu mohou efektivně fungovat,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS).

Prodej Plzeňské teplárenské podle slov náměstka Šindeláře rozhodně nefiguruje v žádné ze zmíněných variant, spolupráce neznamená prodej, výhodnost musí být vzájemná. Právě zveřejněnou studií se začíná debata o strategii. Do dvou týdnů nominují všechny politické strany své zástupce do pracovní skupiny, která bude posuzovat varianty.

„Dva kotle a turbína z let 1984 a 1985 zajišťují 51 procent tepelného výkonu a 46 procent elektrického,“ uvedl předseda představenstva teplárny Tomáš Drápela. Dále končí desetiletá smlouva s Plzeňskou energetikou, která zásobuje teplem pětinu Plzně a dodává teplo do sídliště Skvrňany a zóny Borská pole. Firmy se zatím zdarma vzájemně zálohují a spolupracují při údržbě sítí. V roce 2021 navíc skončí smlouva na odběr uhlí se Sokolovskou uhelnou a od roku 2022 navíc začnou platit v EU výrazně zpřísněné emisní limity.

Studie má dále najít odpověď i na to, jak spolehlivě dodávat do Plzně teplo bez výrazného zvyšování jeho ceny, která je nyní s 513 Kč/GJ nejnižší ze všech tepláren v Česku. V ČR se bude hnědé uhlí těžit zhruba do roku 2040, studie proto zvažuje jako jednu z variant přechod centrálního zdroje na plyn, která je ale nejdražší, navíc i nejistá kvůli kolísající ceně paliva. Teplárna projednává nový kontrakt až na 12 let, dosud uhelné firmy nabízely na jeden až dva roky.

Pořízení nového fluidního kotle by teplárenskou společnost přišlo na 900 milionů korun, zdroj s plynovou turbínou na více než dvě miliardy korun. Podle Drápely stále panují rizika, protože se neví, co Evropská komise schválí u emisí i v předepsaných technologiích. I z těchto důvodů teď nikdo v energetice příliš neinvestuje. Navíc cena elektřiny na burze klesla za poslední roky na třetinu.

Autor: Richard Beneš

Hodnocení:

-5-4-3-2-1012345

Příbuzné články

Doporučujeme také


Diskuse (7 příspěvků)

Vyměnit obrázek Bezpečnostní kód

Vaše jméno:
Opište kód:
Komentář:

San 18.03.2017 09:37, Reagovat

Spolupráce s Plzeňskou energetikou zdá se funguje, tak proč neuzavřít novou smlouvu. Ale postrádám zde výhled, kterým se představitelé města a teplárny pochlubily před několika lety, po návštěvě Číny. Jestli jste zapomněli, tak vám připomenu. Jedná se o využití jaderné energie. Podle zkušeností, získaných v Číně a tehdejšího vyjádření v podnikovém časopisu Teplárník, to není nereálná věc. Jednou je tedy potřeba začít. Třeba už ten čas nastal. Jestli by nebylo ekonomicky výhodnější, stávající zařízení udržet zatím v chodu, ale investovat již do jaderného reaktoru, než stavět nové fosilní kotle, třebaže fluidní. Uhlí začíná být problémem a nikde není napsáno, že stejně tak nemůže být problém i se štěpkou. Lesy také nejsou nekonečné.

Holub 18.03.2017 11:35, Reagovat

Pardon, ještě doplnění:
Zapomínáte také na nesmírně silnou plynařskou lobby, podporovanou z Berlína/Bruselu.

Holub 18.03.2017 11:32, Reagovat

S možnou výstavbou jaderné výtopny je to zapeklité a v horizontu minimálně dvaceti let prakticky nerealizovatelné. Z řady důvodů, ale tím hlavním je skutečnost, že i výstavba malého jaderného zařízení se řídí stejnými předpisy, jako třeba dostavba Temelína nebo Dukovan. To firma velikosti PT zvládnout nemůže.
Na podzim 2014 byla malá skupina z PT na "průzkumu" v Rosatomu a navštívila i výzkumné středisko v Dimitrovgradu (to je severně od Samary kousek za Volhou :-) ), kde taková zařízení jsou. Jenže pak přišly ukrajinské události a spolupráce s Ruskem se stala prakticky nemožnou. I v tomto "malém" případě totiž bude hrát roli politika, podobně jako u zmiňovaných velkých jaderek ČEZu.
Takže:
- máte pravdu, že technicky to není nereálná věc
- prakticky to ale nelze postavit z "netechnických" důvodů
- vzpomeňte na sprasky aktivistů při výstavbě docela obyčejné spalovny komunálního odpadu ZEVO Plzeň v Chotíkově. Umíte si představit, co by se dělo při vážně míněné snaze postavit tu jaderné zařízení? A to je plzeňská veřejnost k jádru relativně vstřícná, vzhledem k už skoro zapomenutému jadernému programu Škodovky, kde zásluhou prof. Josefa Kotta také nápad na jadernou výtopnu vznikl. Dokonce ve dvou verzích - nejdříve s Rusy a po převratu se Siemensem.

Mě osobně by se jaderná výtopna líbila moc. Ale mohl bych napsat román na téma, proč to (zatím) nejde.

San 19.03.2017 11:44, Reagovat

Díky za tu reakci, přesto si myslím, že by tato varianta neměla zapadnout a mělo by se o ní jednat a zkoušet vysvětlovat a prověřovat. Možná by bylo i zajímavé, na základě argumentů, zkusit anketu mezi Plzeňáky. Každý není takový magor, jako ti, co brojili proti spalovně. Jen na okraj, ve Vídni stojí jaderný reaktor uprostřed města a nikomu nevadí.

KAB 17.03.2017 17:02, Reagovat

Je moudré být připraven a v tom je Plzeňská teplárenská dlouhodobě dost dobrá - jen bych se zas tak nebál té EU. Pevně věřím, že z toho totalitního německého spolku buď sami po zmoudření části občanů vystoupíme anebo ještě lépe se to celé rozsype samo. Chce to jen víc sebevědomí a vyhnat od koryt zkorumpované přizdisráče typu Sobotka a spol., kteří posílají Merkelové dokonce ke schválení i své projevy.

Holub 18.03.2017 11:38, Reagovat

Závidím vám váš optimismus. Ten můj se ve mně pere s realistou.
EU nás vede celkem cíleně do záhuby a zda se z toho nějak vyvlékneme, to je kardinální otázka.

Jiří Valenta 17.03.2017 15:34, Reagovat

http://www.regionpodlupou.cz/4836-plzen-zcela-bez-strategickeho-majetku-nedopustme-to.xhtml

Copyright 2012 Regionpodlupou.cz

Publikování nebo další šíření obsahu serveru Regionpodlupou.cz je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.