Pět let od slavné šumavské blokády na Ztraceném se les napadený kůrovcem pomalu obnovuje

Pět let od slavné šumavské blokády na Ztraceném se les napadený kůrovcem pomalu obnovuje | Regionpodlupou.cz

RegionPodLupou.cz - S námi vám nic neuteče...

Vyhledávání:

Přihlášení:

E-mail:
Heslo:

Registrace / Zapomenuté heslo

Adresa pro mobil Facebook Twitter RSS

Registrace uživatele

Nejaktivnější politici

Jiří ValentaJiří Valenta

poslanec PS PČR, předseda Podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment

Více

Václav VotavaVáclav Votava

Poslanec PČR, zastupitel PK

Více

Milan ChovanecMilan Chovanec

Ministr vnitra ČR, poslanec PČR

Více

Politici - Náhodný profil

Stanislav PolčákStanislav Polčák

Europoslanec

Více

Josef NěmecJosef Němec

Fotograf

Více

Jaroslav ŠobrJaroslav Šobr

Radní Plzeňského kraje

Více

Pět let od slavné šumavské blokády na Ztraceném se les napadený kůrovcem pomalu obnovuje

Plzeň, 28.07.2016, aktualizováno 13:21 Vyisknout článek Stáhnout ve formátu PDF

Přesně pět let uplynulo od slavné blokády v lokalitě na Ztraceném u Modravy, která měla v létě 2011 zabránit kácení stromů kvůli kůrovcové kalamitě na Šumavě. Skupina ekologických aktivistů se tehdy připoutávala ke stromům a bránila lesním dělníkům v těžbě. Proti účastníkům blokády zasáhla na místě policisté a celý případ měl soudní dohru. Co se ale od té doby stalo s místem, které rozdělilo naši společnost na příznivce nebo odpůrce kácení stromů zasažených kůrovcem? Informoval nás o tom ředitel NP Šumava Pavel Hubený.

Kůrovcem zničený les se postupně obnovuje | Autor: Richard BenešKůrovcem zničený les se postupně obnovuje | Autor: Richard Beneš

Sama Správa NP Šumava rozdělovala lesy na Ztraceném na přírodě blízké a nepůvodní. Ty přírodě blízké se měly stát pokračovateli původních pralesů a ponechávaly se bez těžby, ty nepůvodní měly tvořit hlavně výsadby nepůvodních smrků a pracovníci Správy v nich bojovali s rostoucí populací lýkožrouta smrkového kácením a odkorňováním napadených smrků. Za roky 2011 a 2012 zde Správa pokácela a odkornila 4655 metrů krychlových smrků a nastojato odkornila 12 797 krychlových metrů.

Šumavský les v okolí Ztraceného léta střídavě ničily přírodní živly a zároveň se každých 40 až 60 let obnovoval. Většina současných smrků v této oblasti jsou buď současníky původního pralesa, nebo jeho potomky, nejde o nepůvodní vysázené kultury. Jen výrazná menšina byla vysázena nebo vyseta. „V době probíhající blokády v červenci 2011 pozorovali pracovníci Správy naprosto šokující, nicméně očekávatelný jev. Milióny brouků kůrovce hynuly ve svých vývojových stádiích už pod kůrou napadených smrků. Zabily je plísně, houby a vlhko. Hynutí kůrovců v území ponechaném samovolnému vývoji bylo minimálně stejně rychlé, ne-li rychlejší, než v území, kde se s kůrovcem bojovalo kácením. Od roku 2011 do roku 2012 tam klesl počet napadených smrků na 18 procent,“ uvedl Pavel Hubený.

Přírodní zákonitosti podle ředitele parku zopakovaly stejný scénář jako na konci 90. let, dva roky kůrovec gradoval, aby další dva roky masívně umíral, takže nakonec na jeden kůrovcem zabitý smrk připadl jen jeden člověkem pokácený. „Dodnes probíhají soudní procesy, jejichž kauzy začaly právě v onom červenci 2011. Jejich výsledky zatím spíše směřují k tomu, že použití násilí ze strany policie na demonstrantech nebylo správné a že těžba smrků nebyla řádně povolena. Ve světle rozhodnutí o uložení pokut i judikátů týkajících se přímo situace na Ztraceném, ale i jiných podobných případů, můžeme dnes říci, že těžbu tehdy Správa prováděla nezákonně a pravděpodobně i neefektivně. Vždyť lokalita Na Ztraceném byla zčásti vnořena do území ponechaného samovolnému vývoji a v něm se gradace kůrovce zastavovala jaksi sama, zatímco tam, kde bylo těženo, se její pokles projevil až s ročním zpožděním,“ vysvětlil Pavel Hubený.

Správa v současné době každoročně vyhodnocuje výskyt kůrovcem napadených smrků v tomto území. Část z nich, pokud je to ještě smysluplné a bez rizika rušení zde hojné populace tetřeva hlušce, se odkorňuje nastojato. Část těchto jednotlivých stromů ponechávají pracovníci Správy samovolnému vývoji.

„Pokud jde o tlumení gradace lýkožrouta smrkového, soustředíme naši pozornost do míst, kde může mít naše působení skutečně hmatatelný efekt a neznamená mrhání finančními prostředky. Zároveň i tam, kde je vyloučeno riziko rušení zvláště chráněných druhů živočichů. Lokalita Na Ztraceném, která má sotva 0,4 procenta rozlohy národního parku, se tak postupně stává územím, ve kterém přírodní procesy ovlivňujeme minimálně, nebo vůbec, kde tetřeví slepice nerušeně vodí svá kuřata a kde se formuje opět přírodě blízká struktura lesa. Víme, že gradace kůrovce způsobí sice pro diváka dramatickou změnu v lesích, ale přesto jejich podstatu nemění a vede jen k omlazení a restartování lesních generací. Zároveň tento proces umožňuje přežívat zakrslým, starým stromům, které bychom při zásazích proti kůrovci poškodili. Vždyť nejstarší šumavské smrky se zachovaly právě hlavně tam, kam člověk s pilou nikdy, nebo téměř nikdy, nedorazil. A také dnes víme, že více či méně dramatické ničení lesů přírodními živly, potkávaly šumavské lesy poměrně často. Les na Ztraceném sám dokazuje, že se tak dělo v kratších obdobích, než jakým je délka lidského života,“ dodal na závěr ředitel NP Šumava Pavel Hubený.

Autor: Richard Beneš

Copyright 2012 Regionpodlupou.cz

Publikování nebo další šíření obsahu serveru Regionpodlupou.cz je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.