Senát projednal petici na ochranu divočiny v NP Šumava, kterou podepsalo bezmála 60 tisíc lidí

Senát projednal petici na ochranu divočiny v NP Šumava, kterou podepsalo bezmála 60 tisíc lidí | Regionpodlupou.cz

RegionPodLupou.cz - S námi vám nic neuteče...

Vyhledávání:

Přihlášení:

E-mail:
Heslo:

Registrace / Zapomenuté heslo

Adresa pro mobil Facebook Twitter RSS

Registrace uživatele

Nejaktivnější politici

Jiří ValentaJiří Valenta

poslanec PS PČR, předseda Podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment

Více

Václav VotavaVáclav Votava

Poslanec PČR, zastupitel PK

Více

Milan ChovanecMilan Chovanec

Ministr vnitra ČR, poslanec PČR

Více

Politici - Náhodný profil

Jiří HahnerJiří Hahner

Starosta Strašic

Více

Jiří TrhlíkJiří Trhlík

odborný ekolog

Více

Marcela KrejsováMarcela Krejsová

Zastupitelka PK

Více

Senát projednal petici na ochranu divočiny v NP Šumava, kterou podepsalo bezmála 60 tisíc lidí

Plzeň, 27.07.2016, aktualizováno 14:28 Vyisknout článek Stáhnout ve formátu PDF

Ani slyšení v Senátu neodstranilo spory o podobu ochrany přírody v Národním parku Šumava mezi ekology a místními starosty. Ekologové v petici požadují uzákonit ochranu divoké přírody na polovině rozlohy parku a omezit výstavbu na jeho území. Na druhé straně barikády stojí starostové hájící právo na rozvoj svých obcí. Podporu mají u vedení Plzeňského i Jihočeského kraje. Petici na veřejném slyšení za účasti reprezentantů NP, politiků, úředníků i expertů projednal Senát. Účastníci jednání se nakonec dohodli na tom, že národní park na Šumavě je nutné zachovat v co nejlepším stavu, aby tam turisté nejezdili jen kvůli lyžování a sportovním aktivitám, ale právě kvůli unikátní šumavské přírodě.

Podporu petici vyjádřil poslanec Michal Kučera (TOP09) „Není to park obecní, není to park okresní, není to park krajský. Je to park národní a s ohledem na národní přírodní bohatství, které chrání, o něm musíme rozhodovat.“ Starosta šumavské obce Kubova Huť Zbyněk Klose (BEZPP) souhlasil s tím, že pilířem prosperity pro Šumavu je ochrana přírody a krajiny. Doporučil co nejmenší zasahování lidí do přírodních procesů. „Nejsme obcí uvnitř NP, jsme obcí vedle NP. Rádi bychom byli obcí uvnitř NP, značka NP je důležitá. Zřízení NP byl zásadní impulz pro rozvoj, který na Šumavě máme. Nikdo soudný nemůže zpochybnit význam NP pro ekonomiku území. Problém ale může být v tom, že Šumaváci nejsou ti, kdo podnikání řídí,“ prohlásil starosta Klose.

Zástupce šumavských podnikatelů Jaroslav Neužil řekl, že aby Šumava mohla prosperovat, nepotřebuje další výstavbu. „Potřebuje lepší veřejnou dopravu a spolupráci podnikatelů. Moji zákazníci přijíždějí kvůli přírodě, ne proto, aby se z oken penzionu dívali na golfové hřiště. Chtějí vidět přírodní procesy,“ uvedl Neužil. Podle něj i starostové souhlasí s tím, že do parku nelze volně pustit 1,5 milionu návštěvníků, kteří na Šumavu ročně přijedou. Podle něj mají možnost chodit po turistických cestách a divočinu navštívit v rámci organizovaných prohlídek, což prý už veřejnost ocenila.

Jaromír Bláha z Hnutí Duha uvedl, že petici ekologů podepsalo už 58 269 lidí. Vládní novela zákona o ochraně přírody, kterou budou v září opět projednávat poslanci ve Sněmovně, podle Bláhy míří dobrým směrem, neboť stanoví ochranu přírody jako prioritní cíl v národních parcích. „Pro Národní park Šumava to znamená ponechat polovinu jeho území přírodě a turistům a druhou pro šetrné hospodaření místních lidí. Ostatně plán péče schválený za vlády Miloše Zemana počítal, že se tak stane nejpozději do roku 2030. Šumavská příroda je ale natolik krásná a zachovalá, že by to zákonodárci měli udělat ihned,“ řekl Bláha. Dalším požadavkem je omezení další zástavby harmonické krajiny Národního parku Šumava, což je podle Bláhy vůbec největší hrozba.

Kritici těchto požadavků argumentují tím, že lesy v bezzásahovém území vysychají a že toto území vytváří neprostupnou bariéru pro návštěvníky. Podle profesora Pavla Kindlmanna z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy jsou ale obavy z vysychání nepodložené. „Potřeba udržet u nás zbytky divoké přírody je zcela nesporná. Pokles biodiverzity a vymírání druhů jsou dnes celosvětovým problémem. Tím, že se ztrácí stanoviště, která nejsou člověkem ovlivněná, ztrácíme nejvíc druhů. Při OSN vznikla proto před čtyřmi lety mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekologické služby, která se snaží pokles biodiverzity zastavit. Vědci navrhovaná oblast, jež bude ponechána samovolnému vývoji, je v souladu s těmito snahami OSN,“ prohlásil profesor Kindlmann.

Autor: Richard Beneš

Copyright 2012 Regionpodlupou.cz

Publikování nebo další šíření obsahu serveru Regionpodlupou.cz je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.