Hnutí DUHA se nelíbí, že ministr životního prostředí nepočítá na dalších 15 let s rozšířením bezzásahového území NP Šumava

Hnutí DUHA se nelíbí, že ministr životního prostředí nepočítá na dalších 15 let s rozšířením bezzásahového území NP Šumava | Regionpodlupou.cz

RegionPodLupou.cz - S námi vám nic neuteče...

Vyhledávání:

Přihlášení:

E-mail:
Heslo:

Registrace / Zapomenuté heslo

Adresa pro mobil Facebook Twitter RSS

Registrace uživatele

Nejaktivnější politici

Jiří ValentaJiří Valenta

poslanec PS PČR, předseda Podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment

Více

Václav VotavaVáclav Votava

Poslanec PČR, zastupitel PK

Více

Milan ChovanecMilan Chovanec

Ministr vnitra ČR, poslanec PČR

Více

Politici - Náhodný profil

Karel BaumrukKarel Baumruk

starosta obce Žihobce, ekonom podnikatel

Více

Karel HajšmanKarel Hajšman

podnikatel v oboru lesnictví, předseda mysliveckého sdružení

Více

Václav PerglVáclav Pergl

Starosta Kolovče

Více

Hnutí DUHA se nelíbí, že ministr životního prostředí nepočítá na dalších 15 let s rozšířením bezzásahového území NP Šumava

Kašperské Hory, 02.10.2015, aktualizováno 14:55 Vyisknout článek Stáhnout ve formátu PDF

Když ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) prohlásil ve čtvrtek na veřejné diskusi v Kašperských Horách, že dalších patnáct let se v Národním parku Šumava nebude smět zvětšit území ponechané přírodě, pořádně tím nadzvedl ze židlí představitele Hnutí DUHA. Ti tvrdí, že podle analýzy vědců z Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR, Jihočeské univerzity i Hnutí DUHA je ale dochovaná vzácná příroda vyžadující přísnou ochranu, tedy bezzásahovost, na polovině území národního parku.

Přirození zmlazení lesa v oblasti kolem Luzného | Autor: Richard BenešPřirození zmlazení lesa v oblasti kolem Luzného | Autor: Richard Beneš

V současnosti je striktně bezzásahové území na 23 procentech rozlohy parku. Na dalších šesti procentech rozlohy parku jsou zásahy povolené jen zcela výjimečně. Divočina je tak chráněna na 29 procentech rozlohy parku, což je podle zástupců Hnutí DUHA velmi málo. .

„Ministr Richard Brabec zklamal tisíce milovníků šumavské divoké přírody, kterým předtím sliboval, že jim divočinu otevře. Těžko může lidem divočinu otevřít, když ji ani neochrání. Ministr chce dál umožnit kácení například i v Hornokvildských a Zhůřských slatích a okolních podmáčených lesích chráněných mezinárodní Ramsarskou konvencí o ochraně mokřadů, v zachovalých bučinách kolem řeky Častá, vrchu Strážného a Malé slatě nebo v kaňonu řeky Vydry,“ uvedl Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA.

„Vypadá to, že ministr dal přednost obchodu s Milošem Zemanem před názorem vědců a návštěvníků Šumavy. Zatímco přes osmdesát procent návštěvníků národního parku chce, aby území okamžitě ponechané bez lidských zásahů bylo větší než třicet procent jeho rozlohy, ministr Brabec jej slíbil nerozšiřovat výměnou za to, že Zeman nebude vetovat jeho novelu zákona o ochraně přírody,“ konstatoval Bláha.

Hnutí DUHA nyní podle Bláhy osloví poslance, aby při projednávání nových pravidel pro národní parky doplnili minimální okamžitou rozlohu nejpřísněji chráněné přírodní zóny. Na Šumavě by to mělo být alespoň padesát procent. Polovinu národního parku ponechat přírodě i turistům a druhou polovinu pro šetrné hospodaření místních lidí.

Velmi zajímavé jsou aktuální výsledky monitoringu přirozeného zmlazení lesů na Šumavě, jenž prošly větrnou a kůrovcovou kalamitou. Podle něj se v oblasti mezi Roklanem, Luzným a Černou Horou za posledních 10 let znásobila hustota přirozeného zmlazení. Na hektaru plochy je tak více mladých smrků, než kolik by se jich vysázelo v případě uplatnění klasických lesnických postupů.

„Dnes je naštěstí jiná situace, než jaká byla před šesti nebo sedmi lety, kdy mnozí zpochybňovali to, že v horských smrčinách funguje přirozené zmlazení a prosazovali umělé zalesňování. Nové poznatky prokazují nejen existenci dostatečného množství nové generace lesa, ale i vlivy, které na její uchycení působí,“ říká náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý.

Ve sledované lokalitě tedy mezi Roklanem, Luzným a Černou horou a to jak v částech Národního parku Bavorský les, tak i Šumavy, kde kůrovcové disturbance proběhly v devadesátých letech a po roce 2007, se za posledních deset let hustota zmlazení razantně zvýšila v průměru ze 2290 ks/ha až na 4890 ks/ha. Přirozená obnova lesa má přitom jednu zásadní výhodu, je zadarmo,“ konstatoval Martin Starý.

„Na tomto území rostou solitérní smrky, které mají hlubokou korunu, na druhou stranu jsou zde k vidění shluky neprostupného mlází, kde dochází k velkému konkurenčnímu boji. Tím vzniká různě vysoký a různověký les, který si vytvoří sama příroda a nevzniká tu výšková monokultura, kterou by založil člověk,“ vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Autor: Richard Beneš

Copyright 2012 Regionpodlupou.cz

Publikování nebo další šíření obsahu serveru Regionpodlupou.cz je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.