U pomníku Díky Ameriko zazněla slova díků americkým vojákům i varování před mezinárodním terorismem

U pomníku Díky Ameriko zazněla slova díků americkým vojákům i varování před mezinárodním terorismem | Regionpodlupou.cz

RegionPodLupou.cz - S námi vám nic neuteče...

Vyhledávání:

Přihlášení:

E-mail:
Heslo:

Registrace / Zapomenuté heslo

Adresa pro mobil Facebook Twitter RSS

Registrace uživatele

Anketa

Z výsledku prezidentských voleb jsem

Nadšený7,88%
Spokojený45,45%
Zklamaný19,39%
Zdrcený12,12%
Šokovaný15,15%

Celkový počet hlasů: 165

Nejaktivnější politici

Jiří ValentaJiří Valenta

poslanec PS PČR, předseda Podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment

Více

Václav VotavaVáclav Votava

Poslanec PČR, zastupitel PK

Více

Milan ChovanecMilan Chovanec

Ministr vnitra ČR, poslanec PČR

Více

Politici - Náhodný profil

Iveta PohořeláIveta Pohořelá

Vedoucí terapeutické dílny

Více

Miroslav BrabecMiroslav Brabec

Starosta a zastupitel MO Plzeň 1, předseda ČSSD Plzeň, předseda ČSSD Plzeň 1

Více

Jindřich KrislJindřich Krisl

Více

Aktualizováno: U pomníku Díky Ameriko zazněla slova díků americkým vojákům i varování před mezinárodním terorismem

Plzeň, 06.05.2013, aktualizováno 07.05.2013 11:52 Vyisknout článek Stáhnout ve formátu PDF

Slova díků i varování zazněla v pondělí vpodvečer během pietního aktu u památníku „Díky Ameriko“ v Plzni na Americké třídě, kde vyvrcholily čtyřdenní Slavnosti svobody. Vedle amerických a belgických vojenských veteránů, kteří se v květnu 1945 zúčastnili osvobozovacích bojů na území Plzeňského kraje i v samotné Plzni, se pietního aktu zúčastnila domácí politická špička a nechyběl ani americký velvyslanec v ČR Norman Eisen.

Veteráni si oslavy jako vždy náležitě užívali bez ohledu na jejich vysoký věk | Autor: Richard BenešVeteráni si oslavy jako vždy náležitě užívali bez ohledu na jejich vysoký věk | Autor: Richard Beneš

Článek jsme rozšířili o fotogalerii ze Slavností svobody

Plzeňský hostitel, primátor Martin Baxa (ODS) na úvod své řeči uvedl, že 68 let žijeme v míru, stejná doba uběhla od osvobození a dnes si už jen těžko dokáží lidí představit, jaké to tehdy bylo. A jaká to byla úleva, když Plzeň osvobodila americká armáda. Dál si primátor Baxa vypůjčil slova jednoho z přítomných veteránů, Američana Earla Ingrama. "Když jsme v podvečer 7. května 1945 dorazili do Plzně jako součást 2. pěší divize, přivítali nás nejvděčnější, nejrozjásanější lidé, jaké jsem kdy viděl. Jejich vděk se projevoval mnoha způsoby, avšak tři z nich mi obzvláště utkvěly v paměti. Byla to koupel, postel a čisté oblečení,“ citoval primátor veterána. „Svoboda ale není zadarmo a je pouze pro statečné,“ použil primátor slova dalšího veterána George Thompsona. „Říkáme z celého srdce, díky Ameriko,“ dodal primátor Baxa.

Těmi nejoriginálnějšími a nejspontánnějšími nazval plzeňské oslavy předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). „Ve válce šlo všem o stejnou věc, o zničení nacismu. Hitlerův život v míru by to totiž byl stejně děsivý, jako Hitlerova válka. Hitler představoval nebezpečí pro celý svět, a nyní má svět opět společného nepřítele. Je jím mezinárodní terorismus. Nemůžeme si myslet, že jsme v bezpečí a že stojíme stranou, terorismus si přátele nevybírá. Česká zahraniční politika by se měla snažit přispět k urovnání sporů kdekoliv ve světě,“ konstatoval předseda Senátu Milan Štěch.

Pietní akt u pomníku Díky Ameriko! | Autor: Richard Beneš

„Plzeň byla v květnu 1945 opojena pocitem svobody, ale cesta k ní byla dlouhá. Všichni víme, co se dělo v Normandii při vylodění spojeneckých vojsk, kdy zahynuly tisíce vojáků a tisíce dalších položily životy při osvobozování Evropy cestou do Plzně. Zlo skončilo, bylo poraženo a my na to nyní vzpomínáme a nikdy nezapomeneme,“ uvedla ve své řeči předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS).  

„Nepřestaneme si vážit vaší odvahy, síly vašich dobrých srdcí, které vás přivedly sem a pro nás znamenaly konec války a možnost žít normálně tak, jak si každá lidská bytost představuje,“ řekla Němcová. Dále připomněla chvíle, kdy byl náš národ s tím americkým. „Byli jsme s vámi 11. září, a to, co se stalo vám, se stalo i nám. Co se stalo nedávno v Bostonu, trápí stejně i nás. Postižení malého texaského městečka West s velkou komunitou československých emigrantů, kde nedávno vybouchla chemická továrna se nás také bolestně dotýká a přemýšlíme, jak můžeme pomoci,“ dodala Němcová.  

„Desetitisíce Američanů padly, než se probily až sem, aby nám přinesly svobodu. Na to se nesmí nikdy zapomenout. Američané v květnu bojovali v závěru války bok po boku s českými civilisty. Nyní jsem byl několikrát svědkem toho, kdy Američané v dnešní době děkují za pomoc českým vojákům a jsem na to moc hrdý. Děkovali za pomoc a asistenci při konfliktech na Balkáně, v Iráku i v Afganistánu," řekl ministr obrany Vlastimil Picek.

Oficiální hosté pietního aktu u pomníku Díky Ameriko! | Autor: Richard Beneš

„Dnes na tomto místě oslavujeme česko-americké přátelství. Dluh ženám a mužům, kteří se podíleli na osvobození, nemůžeme nikdy splatit. Co ale můžeme udělat je to, že si to budeme neustále připomínat. Toto náměstí je nyní místem krásy, svobody a míru. Osvobození Plzně je příběhem, který se komunistický režim snažil vymazat. Ale pravdu nelze navždy pohřbít. Řečeno slovy Jana Husa: Pravda vítězí!," uvedl česky ve svém proslovu americký velvyslanec Norman Eisen.  

„Dost často slýchám otázku, proč sem do Plzně létáme z USA každý rok. Chceme si připomenout památku vojáků, kteří při osvobození padli. A pak chceme vidět vaši svobodu, kterou jsme vám pomáhali přinést. Rádi vidíme to období vaší svobody, které nyní máte po pádu komunismu. Můžete být hrdí na to, že poslední období nesvobody jste dokázali změnit sami a zevnitř,“ konstatoval silným hlasem poslední řečník, veterán Earl Ingram a sklidil bouřlivý potlesk od několika stovek přítomných účastníků pietního aktu.

Vedle zmíněných politiků a osobností byl na pietním aktu přítomen také místopředseda ODS i Poslanecké sněmovny Jiří Pospíšil, který doprovázel známou mecenášku umění Medu Mládkovou, jež prožila převážnou část svého života v USA. Nechyběl ani hejtman Milan Chovanec (ČSSD), soudkyně Ústavního soudu Vlasta Formánková a řada dalších poslanců i senátorů a také představitelé regionální politiky. Na letošní Slavnosti svobody do Plzně přijelo pět amerických a čtyři belgičtí veteráni. Nejstaršímu z nich, Robertu Gilbertovi, je 97 let. 

Věnec poslal i prezident republiky Miloš Zeman | Autor: Richard Beneš

Autor: Richard Beneš

Hodnocení:

-5-4-3-2-1012345

Fotografie k článku

  • Veteráni si oslavy jako vždy náležitě užívali bez ohledu na jejich vysoký věk | Autor: Richard Beneš
  • Pietní akt u pomníku Díky Ameriko! | Autor: Richard Beneš
  • Veteráni před pomníkem Díky Ameriko! | Autor: Richard Beneš
  • Oficiální hosté pietního aktu u pomníku Díky Ameriko! | Autor: Richard Beneš
  • Věnec poslal i prezident republiky Miloš Zeman | Autor: Richard Beneš
  • Slavnosti svobody v Plzni 5. 5. 2013 | Autor: Richard Beneš
  • Slavnosti svobody v Plzni 5. 5. 2013 | Autor: Richard Beneš
  • Slavnosti svobody v Plzni 5. 5. 2013 | Autor: Richard Beneš
  • Slavnosti svobody v Plzni 5. 5. 2013 | Autor: Richard Beneš
  • Slavnosti svobody v Plzni 5. 5. 2013 | Autor: Richard Beneš
  • Slavnosti svobody v Plzni 5. 5. 2013 | Autor: Richard Beneš
  • Slavnosti svobody v Plzni 5. 5. 2013 | Autor: Richard Beneš
  • Slavnosti svobody v Plzni 5. 5. 2013 | Autor: Richard Beneš
  • Slavnosti svobody v Plzni 5. 5. 2013 | Autor: Richard Beneš
  • Slavnosti svobody v Plzni 5. 5. 2013 | Autor: Richard Beneš
  • Slavnosti svobody v Plzni 5. 5. 2013 | Autor: Richard Beneš
  • Slavnosti svobody v Plzni 5. 5. 2013 | Autor: Richard Beneš

Příbuzné články

Doporučujeme také


Diskuse (2 příspěvky)

Vyměnit obrázek Bezpečnostní kód

Vaše jméno:
Opište kód:
Komentář:

Vosí Hnízdo 07.05.2013 10:18, Reagovat

Chybělo už jen připomenout, rozbombardování půl města a Škodovky těmi osvoboditeli na konci války, kdy už vše bylo rozhodnuto a Německo bylo poraženo a možná by účast na tom candrbále zhořkla i té hrstce skalních příznivců. A jestli by jim to nestačilo, připomenul bych rozmlácení krásné Jugoslávie a jiné "kousky" našich amerických "přátel".

sršeň 09.05.2014 10:08, Reagovat

Máte v tom trošku zmatek pravděpodobně způsoben propagandou z minulého ražimu. Škodovka byla bombardována 25.4. 1945 a kapitulace Německa byla podepsána až 7.5.1945. Vzhledem k tomu, že 25. dubna ještě nikdo nevěděl, že bude za pár dní konec války a k tomu, že Škodovka byla jednou z posledních zbrojovek Wehrmachtu (jistě poslední této velkosti a provozuschopná), dá se říci, že i její vyřazení mohlo konec války uspíšit. Překrucovat to můžete jak chcete, ale to jsou fakta.
Nevím, jakou spojitost mají veterání osvobozující Evropu od nacismu v roce 1945 s krásnou Jugoslávií v devadesátých letech. Vlastně žádnou.

Copyright 2012 Regionpodlupou.cz

Publikování nebo další šíření obsahu serveru Regionpodlupou.cz je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.