Spalovna v Chotíkově bude, proti její stavbě nehlasoval žádný zastupitel

Spalovna v Chotíkově bude, proti její stavbě nehlasoval žádný zastupitel | Regionpodlupou.cz

RegionPodLupou.cz - S námi vám nic neuteče...

Vyhledávání:

Přihlášení:

E-mail:
Heslo:

Registrace / Zapomenuté heslo

Adresa pro mobil Facebook Twitter RSS

Registrace uživatele

Anketa

Z výsledku prezidentských voleb jsem

Nadšený7,88%
Spokojený45,45%
Zklamaný19,39%
Zdrcený12,12%
Šokovaný15,15%

Celkový počet hlasů: 165

Nejaktivnější politici

Jiří ValentaJiří Valenta

poslanec PS PČR, předseda Podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment

Více

Václav VotavaVáclav Votava

Poslanec PČR, zastupitel PK

Více

Milan ChovanecMilan Chovanec

Ministr vnitra ČR, poslanec PČR

Více

Politici - Náhodný profil

Rudolf ŠlehoferRudolf Šlehofer

jednatel společnosti Seaspol

Více

Zdeněk MartínekZdeněk Martínek

Starosta Meclova

Více

Jan ŠašekJan Šašek

předseda Kontrolního výboru ZPK, zastupitel PK, místopředseda RS ODS Plzeňského kraje

Více

Spalovna v Chotíkově bude, proti její stavbě nehlasoval žádný zastupitel

Plzeň, 24.01.2013, aktualizováno 26.01.2013 10:41 Vyisknout článek Stáhnout ve formátu PDF

Zelenou spalovně komunálního odpadu v Chotíkově u Plzně dali ve čtvrtek plzeňští zastupitelé na svém zasedání. Budoucí strategii rozvoje městské firmy Plzeňská teplárenská, která zahrnuje i stavbu spalovny podpořilo 41 zastupitelů, pouze dva se zdrželi hlasování. A nic na tom nezměnila ani skutečnost, že je od stavby spalovny odrazoval během svého proslovu poslanec Vít Bárta (VV), který ovšem Plzeň ani zdejší region nijak politicky nezastupuje. Stavbě spalovny za téměř dvě miliardy korun už nic nezabrání, konstatoval ředitel teplárenské společnosti Tomáš Drápela.

Model spalovny v Chotíkově u Plzně | Autor: Richard BenešModel spalovny v Chotíkově u Plzně | Autor: Richard Beneš

Už dříve posvětili stavbu spalovny v místním referendu občané Chotíkova. V pátek se sejde rada města jako valná hromada teplárny a odpoledne vyhlásí její představenstvo vítěze výběrového řízení na stavbu spalovny. Ze tří přihlášených firem nabídlo ve výběrovém řízení nejnižší cenu 1,95 miliardy korun seskupení firem kolem ČKD Praha DIZ. Se samotnou stavbou by se podle Drápely mohlo začít již v dubnu. Projekt spalovny komunálního odpadu už má pravomocné územní rozhodnutí, které napadla žalobou brněnská Arnika. Obstrukce ekologických aktivistů však mohou stavbu spalovny jen prodloužit a prodražit.

Ještě před samotným hlasováním o stavbě spalovny si zastupitelé vyslechli emotivní vystoupení poslance Víta Bárty, který na Plzeňský magistrát dorazil se svou početnou suitou poradců již v 10.00 hodin. Využil tak možnost vystoupit na jakémkoliv zastupitelstvu, kterou mají poslanci ze zákona a to i přesto, že Bárta nemá k Plzni žádný vztah kromě toho, že si tady před týdnem otevřel politickou kavárnu. Ke slovu se však poslanec dostal až před 16. hodinou. Ve svém projevu se snažil přesvědčit zastupitele, aby pro stavbu spalovny nehlasovali, protože se pak v dalších létech zdraží lidem teplo, a teplárenská společnost nebude v příštích létech vyplácet městu mnohamilionové dividendy. Zároveň Bárta varoval, před plíživou cestou kmotrovské kliky ovládající teplárenskou společnost, která by mohla vést k privatizaci teplárny.

Jeho tvrzení vyvrátil ředitel teplárny Tomáš Drápela, podle jehož slov má většinu nákladů na stavbu spalovny pokrýt úvěr a našetřené vlastní prostředky, dalších 500 milionů by měla na projekt prostřednictvím dotace přispět EU. Teplárna by však dokázala postavit spalovnu i bez bruselské finanční injekce. Město nebude stát stavba spalovny žádné prostředky. „Nevím, jaká společnost vám dopředu na sedm let řekne, kolik peněz bude akcionářům vyplácet na dividendách. To možná umí firma ABL pana poslance Bárty,“ reagoval Drápela na varování neformálního vůdce Věcí veřejných.

Spokojený ředitel teplárenské společnosti Tomáš Drápela zapózoval u modelu spalovny | Autor: Richard Beneš 

Podle odhlasované nové strategie rozvoje teplárny bude společnost během deseti až 15 let investovat čtyři až 4,5 miliardy korun. Vedle výstavby spalovny hodlá ještě vybudovat třídírnu odpadu a horkovodu z Chotíkova na sídliště Lochotín, dále se jedná o investice na snížení emisí v teplárně za 1,5 miliardy korun a do plynového zdroje. Předpokládá se, že teplárna bude teplem zásobovat celou Plzeň. Loni měla teplárna zisk před zdaněním 460 milionů korun, ten by se měl v budoucnu díky spalovně ještě zvýšit. Životnost spalovny má být až 60 let, její prostá návratnost bez dotace EU je naplánovaná na 15 let.

„Nemám důvod nevěřit odborníkům, kteří připravovali projekt spalovny. Je to výhodné, nutné a nepřinese to žádné zatížení pro město. Obyvatelé Chotíkova se navíc vyslovili v referendu pro stavbu spalovny,“ uvedl ještě před hlasováním opoziční zastupitel Marcel Hájek (Občané.cz).

Ještě jednou na zastupitelstvu vystoupil poslanec Vít Bárta, který se jako obvykle pokusil skandalizovat svého největšího soupeře Romana Jurečka (ODS), který je předsedou představenstva Plzeňské teplárenské. Obvinil ho z toho, že si teplárna nechala vyrobit luxusní výroční zprávu v počtu 250 kusů a zaplatila za ni reklamní agentuře téměř půl milionu korun.

„Pan Bárta mě napadá téměř každý den a já už se s tím naučil žít, nemá cenu na to reagovat, jsem tady kvůli důležitějším věcem, kvůli spalovně a strategii teplárny,“ konstatoval Jurečko. Dodal, že za bývalého předsedy představenstva teplárny se dříve za výroční zprávu platilo 950 tisíc korun. Cenu za vytištěnou výroční zprávu nijak nenapadl ani žádný ze zastupitelů. I tak totiž společnost ročně platila městu na další rozvoj dividendu ve výši 150 milionů korun. V době rekonstrukce fotbalového stadionu ještě teplárna přihodila dalších 100 milionů korun. 

Poslanec Vít Bárta čekal na své vystoupení před plzeňským zastupitelstvem celých šest hodin | Autor: Richard Beneš

Autor: Richard Beneš

Hodnocení:

-5-4-3-2-1012345

Fotografie k článku

  • Model spalovny v Chotíkově u Plzně | Autor: Richard Beneš
  • Spokojený ředitel teplárenské společnosti Tomáš Drápela zapózoval u modelu spalovny | Autor: Richard Beneš
  • Poslanec Vít Bárta čekal na své vystoupení před plzeňským zastupitelstvem celých šest hodin | Autor: Richard Beneš

Příbuzné články

Doporučujeme také


Diskuse (6 příspěvků)

Vyměnit obrázek Bezpečnostní kód

Vaše jméno:
Opište kód:
Komentář:

Rumburak 25.01.2013 09:32, Reagovat

Mě by zajímalo, jestli se už konečně najde někdo, kdo toho Bártu požene svinským krokem tam, kam patří a to buď do Prahy na Pankrác, nebo do věznice na Bory. On už se snad úplně pomátl.

KAB 24.01.2013 20:32, Reagovat

I když nejsem z vedení města ani teplárny nijak nadšen, tohle je podle mě rozumné rozhodnutí ze dvou důvodů:

- nechceme-li být zavaleni odpadky, tak po vytřídění dále použitelného je zřejmě nejlepší ten zbytek spálit než skládkovat

- vedlejším produktem spalování je teplo a při problémech s uhlím je dobrý každý jeho jiný zdroj.

Samozřejmě nedokážu posoudit, zda výběrové řízení proběhlo korektně a cena je minimální nutná anebo šlo někomu něco bokem jako malá domů. Stejně tak nedokážu posoudit, zda je tento způsob financování nejlepší a co to udělá s cenou tepla do budoucna.

A blbečci z Brna, co už je zřejmě nebaví škodit jen doma a pletou se do věcí, do kterých jim nic není, ať se jdou vycpat.

Jsem taky rád, že na toto téma proběhlo referendum a občané Chotíkova se vyjádřili jasně (jejich názor je z tohoto pohledu nejdůležitější).

Karel Ferschmann 24.01.2013 22:48, Reagovat

Tak to určitě nebude tak jednoduché. Spalovna za dvě miliardy může časem přestat teplat, protože nebude mít krmení a co potom? Dnes platíme za uložení komunálního odpadu na skládku cca 1100 Kč, až skládku uzavřou, budeme vozit odpad do této teplárny?! Dle informací, které mám bude teplárna požadovat za tunu z počátku 2500 Kč, později lze počítat, že to může vyšplhat až na 2800-3000 Kč. Než to vozit za tyto peníze do Plzně (pominu dopravní náklady), tak budeme hledat jiné možnosti. Sem patří překvapivě i možnost vozit levněji odpad do Německa! Také se mohou v budoucnu najít lepší možnosti, jak využít odpad energeticky, ekonomicky a efektivně (viz likvidace odpadu v Německu, Rakousku, Švýcarsku či Dánsku). Zjednodušeně řečeno: Uděláme vše proto, abychom nemuseli tahat lidem další peníze za odpady z kapes jenom proto, že si někdo schválil stavbu teplárny. Tak ať si jí taky krmí!

Holub 25.01.2013 00:11, Reagovat

Pane Freschmanne,
neblázněte s 2800-3000 korunami za tunu, to je nesmysl. Princip je v tom, že EU ( a tedy i česká vláda) bude požadovat znevýhodnění skládkování, protože je neekologické. Cena za tunu by se měla pohybovat někde kolem 1500 - 2000 korun. To je velmi výchovné - kdo bude třídit (svoz tříděného odpadu je zdarma). Bude mít méně odpadu (komunálního směsného) a bude i míň platit, i když budoucí ceny budou tutově vyšší, než dnes. To vypočítáte trojčlenkou.
Vzory pro nakládání s odpady jsteb vybral výborně - V Německu je cca 80 spaloven, ve Švýcarsku 29 atd. Pokud k tomu chcete další faktické údaje, mrkněte na www.spalovna.info

Karel Ferschmann 25.01.2013 14:00, Reagovat

Pane Holube,
množství spaloven nemá vypovídací hodnotu, jako kdybych říkal podívejte se kolik jaderných elektráren má Francie a kolik my. Věc je podstatně složitější a asi se nedá takto diskutovat. Pokud se však podle nového zákona o odpadech opravdu zvýší poplatek za uložení odpadu na skládce z nynějších cca 1100 Kč (včetně poplatku za rekultivaci, kompenzaci, ad.) na 1800 Kč v roce 2014 a na až 2400 Kč/1t v roce 2016, tak můj odhad není bláznivý! Tato umělá výše poplatku bez vazby na ceny surovin v budoucnu (sklo, papír, dřevo, plasty, energie ad.) fakticky znamená jen zavedení daně, která má zařídit, aby se vyplatilo odpady SPALOVAT. Nastavením výše takovýchto poplatků dojde k vytřiďování výhřevných spalitelných frakcí z odpadu (zcela logicky) a tím ke snížení výhřevnosti a samotného množství odpadů ke spálení vůbec. A ani si nedovedu představit svoz odpadků do spalovny z celého kraje. Kdo bude platit dopravu? Nic proti spalování odpadu nemám, ale spalovnu bych asi postavil podstatně menší a hledal další možnosti, jak se vypořádat s odpadem.

A zkuste se podívat třeba na postavení takových společností jako je EKO-KOM či ASEKOL a další, jejichž předmětem podnikání je nakládání s odpady a které hospodaří s vybranými stovkami milionů korun, kde je naprostá nemožnost kontroly nad jejich hospodařením, přičemž řada představitelů těchto společností je ve střetu zájmů, když se tyto osoby významným způsobem podílejí či podporují nový zákon o odpadech tak, aby způsob nakládání s odpady v obcích byl podřízen krajskému řízení nazvaném Integrovaný systém nakládání s odpady - ISNO, což jim bude vyhovovat. Obce tak ztratí jakýkoliv vliv na odpadové hospodářství ve své působnosti. Obcím, které mají skládky, bude odejmut kompenzační poplatek za dopady skládky, nic už nedostanou a proto nebudou už žádnou skládku chtít.

Dobře vymyšleno. Jenže zaplatí to zase jen občan.

Holub 26.01.2013 09:50, Reagovat

Pane Freschmanne, vezmu to od konce.

Ano, zaplatí to občan. Ten totiž zaplatí úplně všechno, jiný plátce neexistuje. V žádném oboru.

Ano, nakládání s odpady je veliký byznys a točí se v něm miliardy - mnohdy velmi neprůhledně, neb mnoho položek je financováno z veřejných zdrojů. Tolik jen stručně k vašemu odstavci 2.
A k prvnímu odstavci - pryč je doba, kdy odpad byl něčím "ekl" a bylo ho třeba zlikvidovat. Dnes je to (po vytřídění) energetický zdroj s výhřevností srovnatelnou s hnědým uhlím. Uhlí dochází, ale energie je zapotřebí. Nedává přece smysl (konkrétně v případě Plzně) jednu energii v podobě hnědého uhlí do Plzně dovážet a jinou energii v podobě odpadu zakopávat do země.
Svoz odpadu bude řešen formou překládacích stanic (asi tři v kraji), kde se z odapdu vyseparuje to, co nehoří (a co třeba ještě nevytřídili občané) - sklo, kovy, plasty (ty zase někdy hoří až moc), biodopad a zbytek se zkomprimuje, aby se nevozil vítr, a velkoobjemovým kamionem se dopraví do spalovny.
Samozřejmě nebudou do Chotíkova jezdit kukavozy třeba z Klatov....
Spalovna v Chotíkově je koncipovaná na cca 100 tisíc tun (tedy na 95, ale zaokrouhluji, aby se nám tu spolu lépe počítalo. Přibližně polovina by měla pocházet z Plzně. Zbylých 50 tisíc tun vydělíme počtem dnů v roce, kdy bude spalovna v provozu (řekněme 350 s nějakou odstávkou na údržbu, jinak je spalovací proces kontinuální) a dojdeme k číslu cca 150 tun denně, které se budou muset dopravit ze zbytku kraje. To mi vychází tak asi na deset kamionů denně.
Pokud správně registruji vaše jméno, jste myslím starostou nějaké menší obce. K tomu třeba podotknout, že celý projekt integrovaného nakládání s odpady v kraji přece podporuje Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, včetně spalovny.

Mdenší spalovny jsou ekonomickým probléme, protože čištění spalin ve spalovně je mimořádně drahý špás a spalovna a 100 tisíc tun je "maličká". Němci a rakušané, Švédové a Francouzi staví standardně spalovny na 250 tisíc tun a větší - menší nebudují. V amsterdamu je spalovna na 1,4 milionu tun.
Trochu jinak je to ve Švýcarsku, tam mají spalovny poněkud jiné a menší - ale srovnávat nás se Švýcarskem si přes veškerou českou hrdost netroufám.

Určitě se shodneme v tom, že odpady jsou velký problém a žádné jednotlivé řešení není samospásné - ani třídění, ani skládky, ani spalovna a MBÚ. Musí existovat asi kombinace toho všeho.

Copyright 2012 Regionpodlupou.cz

Publikování nebo další šíření obsahu serveru Regionpodlupou.cz je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.